Jdi na obsah Jdi na menu
 


23. 3. 2012

2012 Litoměřicko

 

Jihočeští knihovníci na Litoměřicku
 
 
Jako každý rok se jihočeští knihovníci a jejich přátelé vypravili za poznáváním knihoven a krás České republiky. Tentokrát bylo naším cílem Litoměřicko a České Středohoří. V pátek jsme se zaměřili na knihovny, v sobotu na krásy naší země.
Začínali jsme v Městské knihovně roku – v Lounech. Přijeli jsme sice se zpožděním díky opatrnému panu řidiči (vždyť vezl křehké zboží), ale přivítání bylo stejně milé. Jen program jsme trošku přeorganizovali. Začínali jsme objednaným obědem. Tam jsme se potkali s našimi západočeskými kolegy, kteří si na stejný den naplánovali exkurzi do stejné knihovny. Ale bylo vidět, že Městská knihovna Louny si svůj titul Knihovna roku zasloužila. Paní ředitelka a její kolegové bravurně zvládli dvě skupiny knihovníků v otevírací dobu, mnoho dotazů a nám se ani nechtělo věřit, co vše dokáží. Krásné prostředí, plno akcí nejen pro čtenáře, ale i pro širokou veřejnost, skvělé nápady … Ani nevím, co by se mělo zdůraznit. Možná nadšení paní ředitelky, která nám říkala: „Neškolíte? Dělejte to. Nabije vás to energií na další činnosti.“
Ani jsme si nebyli jistí, jestli jsme nenastavili laťku moc vysoko. Ale Knihovna K.H. Máchy v Litoměřicích nás přesvědčila, že podobně skvělých knihoven je víc. Zase krásně rekonstruované prostory na náměstí, krásně vybavená knihovna, nepřeberné množství aktivit pro čtenáře i další návštěvníky …
Šli jsme se ubytovat a měli pocit, že to už nic nemůže překonat. Večerní návštěva Kostomlat zase předčila naše očekávání. Samozřejmě jsme věděli, že kostomlatští knihovníci – manželé Bláhovi – jsou velmi aktivní knihovníci, že nás čeká vlídné přijetí, ale tolik asi nečekal nikdo. Strávili jsme v Místní lidové knihovně Kostomlaty pod Milešovkou velmi příjemný večer s povídáním, promítáním, pohoštěním a odcházeli jsme děkujíce na všechny strany.
V Litoměřicích už jsme jen padli do postelí. A po vydatné snídani jsme se vypravili poznávat Litoměřice a okolí. Začali jsme procházkou městem plném církevních památek, prošli se okolo domu, kde bydlel K.H. Mácha a zamířili na dominantu nad městem – vrch Radobýl. Nejprve jsme chtěli jít celou cestu procházkou, ale pak jsme se nechali kousek popovézt. Přesto jsme se prošli pěkně do kopce, zase si připomněli K.H. Máchu, který odtud spatřil osudný požár města. A hlavně jsme se rozhlédli po okolí, protože Radobýl v ranním oparu umožňoval rozhled po velké části Českého středohoří.
A aby nám těch kopců nebylo dost, popojeli jsme k hradu Házmburk. Jako obvykle jsme byli v časovém presu, takže na hrad nám zbyla hodinka času. Vylézt za tu dobu nahoru k hradu zvládli někteří zkratkou (snad kozí stezkou), někteří zůstali obdivovat hrad z dálky. Ale náladu to určitě nezkazilo nikomu.
Na závěr nás čekal zámek Libochovice. Tam už nešlo o turistické výkony, ale o zajímavou prohlídku zámeckého interiéru. Škoda, že nebyl čas na prohlídku přilehlé zahrady.
Jako obvykle byl program nahuštěn, ale stejně jsme stihli jen část z toho, co tato oblast nabízí. Z Kostomlat jsme viděli jen knihovnu, městečko, přilehlý hrad a Milešovku jen z autobusu. Jeli jsme kousek od Stadic, Třebízu, Budyně nad Ohří, Ploskovic a dalších míst, která by stála za pozornost. Ale to snad zase někdy jindy.
Jako každoročně nám přálo počasí, vrátili jsme se domů všichni, tentokrát i včas a bez napětí, jestli stihneme spoje domů a můžeme se těšit na další zájezd. Jen je možná škoda, že nás nebylo víc. Třeba příště …
 
Fotografie ze zájezdu najdete na adrese: http://lida27.rajce.idnes.cz/Litomerice
 

Náhledy fotografií ze složky 2012_Litoměřicko