SKIP Jižní Čechy

Naše jihočeská regionální organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků  (SKIP) má průměrně každoročně okolo 91 individuálních členů (r. 2016 - 94, 2017 - 91, 2018- 91) a 71 institucionálních členů – knihoven.

Regionální výbor zvolený na minulé valné hromadě pracoval v počtu 9 členů.

Ve složení : předsedkyně - Ivana Troupová, hospodářka – Lidmila Švíková a další členky výboru – Irena Treybalová, Irena Plošková, Jiřina Kostková, Vendula Vyhnalová, Magdalena Hluštíková, Olga Šenoldová a Hana Týcová. Každá z členek výboru zastupovala jeden z bývalých okresů Jihočeského kraje, což je výhodné k zajištění informovanosti členů spolku. Dále zajišťovaly určitý okruh činnosti – jsou členky Sekce veřejných knihoven, Klubu vysokoškolských knihovníků, organizují činnost Jihočeského klubka, spolupracují  se Spolkem pro obnovu venkova Jihočeského kraje, mají na starost webové stránky spolku, kroniky spolku, kontrolu a aktualizaci adresáře členů a elektronické konference členů, pracují v krajské komisi soutěže Vesnice roku ……

           Členky dozorčí komise zvolené na minulé valné hromadě byly – Marie Hejnová, Eva Jilečková a Šárka Polatová. Tato komise každoročně provedla kontrolu hospodaření Jč SKIPu, kontrolu dokladů a plnění placení členských příspěvků.

          Celkově se regionální výbor za celé období sešel 13 x (v každém roce 4x a letos 1x). Na svých pravidelných jednáních reagoval na aktuální otázky k řešení – úkoly z Výkonného výboru SKIP a zabýval se přípravami jednotlivých regionálních akcí. O tom podrobněji dále ve zprávě.

Realizace plánu činnosti v letech 2016 – 19

Každoročně naše  JČ regionální organizace připravovala plán činnosti na daný rok. Zde jsme si určili priority naší organizace. V každém roce jsme uspořádali několik vlastních akcí.

V roce 2017 jsme začali s novou tradicí našeho regionálního výboru a to je oceňování JIHOČESKÝ KNIHOVNÍK ROKU….. ve spolupráci s JČ krajem. Z nominací od metodiků a členů výboru vybereme nejaktivnější knihovníky z různých koutů kraje a oceníme je. Pokud je v nominacích i  knihovník - knihovnice do 35 let vyhlásíme i  cenu MARK (mladý,aktivní, rozumný, knihovník…….)

JIHOČESKÝ KNIHOVNÍK ROKU 2016

Dne 15. března 2017 jsme se sešli v sále Jihočeského muzea k vyhlášení Jihočeského knihovníka roku 2016. Setkání se zúčastnilo 55 knihovníků z knihoven Jihočeského kraje.

Z nominovaných byly oceněny tyto knihovnice: Ing. Jana Bílková z Městské knihovny Mirovice, Růžena Lepšová z Obecní knihovny Benešov nad Černou, Jitka Pořízková z Městské knihovny v Bavorově, Jana Tůmová z Obecní knihovny v Hrdějovicích, Václava Vyhnalová z Městské knihovny Planá nad Lužnicí. Všechny oceněné knihovnice kromě běžné knihovnické práce,  pracují aktivně s dětmi a mládeží, pořádají řadu rozmanitých akcí, patří mezi nejaktivnější knihovníky regionu. Ceníme si jejich záslužné práce  pro knihovnu, ale i pro obce a města.

 Další součástí programu byl seminář na téma: Regionální literatura v elektronických zdrojích knihoven. Účastníci si vyslechli přednášky: Kohoutí kříž (Mgr. Ivo Kareš, ředitel  JVK České Budějovice), Čtení z Písku (Mgr. Věra Matoušová z Prácheňského muzea v Písku), Šumavské pověsti (Ondřej Fibich), Regionální osobnosti zpracovávané v JVK České Budějovice (Lidmila Švíková, JVK České Budějovice).

JIHOČESKÝ KNIHOVNÍK ROKU 2017

Ve středu 14. března 2018 se sešli zástupci knihoven, členové regionální jihočeské organizace SKIP (Svazu knihovníků a informačních pracovníků) na slavnostním vyhlášení Jihočeského knihovníka roku 2017 spojené se seminářem – Muzejní knihovny a jejich on-line služby.

Slavnostní akce se konala ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích s jeho muzejní knihovnou. Z došlých nominací vybral regionální výbor SKIP – 5 knihovnic obecních nebo městských knihoven, 1 cenu – Skokan roku (zdvojnásobení ukazatelů knihovny během roku 2017) a cenu pro mladou knihovnici do 35 let – Jihočeský MARK 2017.

Jihočeský knihovník roku 2017 - ocenění převzaly tyto knihovnice:

Milada Bošková – Obecní knihovna Chlumany (region Prachatice)

Anna Mezerová – Obecní knihovna Hrejkovice (region Milevsko)

Romana Ouředníková – Městská knihovna Vyšší Brod (region Český Krumlov)

Mgr. Romana Rýcová – Obecní knihovna Boršov nad Vltavou (region České Budějovice)

Ing. Zdeňka Šašková – Obecní knihovna Dřešín (region Strakonice)

Skokan roku:

Kristýna Mrázová – Městská knihovna Sezimovo Ústí 2 (region Tábor)

Jihočeský MARK 2017:

Mgr. Pavlína Haršová – Městská knihovna Český Krumlov

Všem oceněným byl předán diplom, poukázka na zakoupení dárku, květiny a dárková taška z krajského úřadu. Všem zástupci SKIP a krajského úřadu poděkovali za dosavadní aktivní práci a popřáli mnoho úspěchů do další práce a v osobním i pracovním životě.

V druhé části programu jsme se věnovali semináři Muzejní knihovny a jejich on-line zdroje. Vyslechli jsme přednášky PhDr. Štěpánky Běhalové – Muzejní knihovny, jejich služby včetně on-line zdrojů; Mgr. Helena Stejskalové, náměstkyně ředitele muzea, Knihovna Jihočeského muzea a publikační činnost českobudějovických tiskáren; Ing. Libuše Nivnické, ředitelky Knihovny Jiřího Mahena v Brně, Mezinárodní zkušenosti SKIP, IFLA…..

Setkání se zúčastnilo více jak 60 knihovnic a hostů.

V těchto seminářích s oceněním knihovníků budeme i nadále pokračovat a i dnes budou oceněni vybraní kolegové Jihočeský knihovník roku 2018.

Další naší tradiční akcí JČ SKIP jsou studijní cesty po knihovnách, zajímavostech, pamětihodnostech, navštěvujeme památky naší republiky.

Za knihovnami a zajímavostmi Královéhradecka,

byla studijní cesta ve dnech 15. až 17. dubna 2016 cílem byl Hradecký kraj. Lákaly nás dvě knihovny - Knihovna města Hradec Králové v nových prostorách navrhovaných architektem Davidem Vávrou a Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem, která je vyhlášená svojí aktivitou především v Klubku, ale nejen v něm. A obě jsme zvládli, dokonce někteří účastníci projevili zájem i o Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové, takže jsme se podívali i tam.

            Pátek byl věnován pouze Hradci Králové. Začali jsme rychlým obědem a poté prohlídkou Knihovny města. Bývalá továrna přestavěná na knihovnu byla velmi pěkně navržena architektem Davidem Vávrou. Můžeme závidět dostatek prostoru, krásné stylové vybavení, jednotné barevné a velkorysé pojetí celé knihovny. Mají možnost kromě standardních knihovnických služeb i pořádání mnoha kulturních a vzdělávacích akcí. Po prohlídce jsme využili také literární kavárnu, která je součástí knihovny. Po ubytování jsme se vypravili na procházku městem, kterou nám trochu pokazil déšť. Přesto jsme střed města prošli, památky prohlédli a v malé skupince navštívili i Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové. Večer už měl každý svůj program.

            V sobotu nás kromě knihovny čekaly i zajímavosti. První byla na řadě návštěva hospitalu Kuks, který se po nákladné rekonstrukci rozsvítil do krásy. Počasí nám sice příliš nepřálo, ale už příchod k hospitalu je monumentální. Prohlídka byla zajímavá, měli jsme štěstí na mladého, příjemného průvodce, který uměl historii i výklad oživit. Po přejezdu do Dvora Králové nad Labem jsme začali prohlídkou v knihovně. Při povídání o jejích aktivitách jsme jen zírali, co se dá v tak málo lidech stíhat. Jako překvapení nám připravili prohlídku místního kostela sv. Jana Křtitele, kde byl ve věžní kopce nalezen Rukopis královédvorský. A co by byla návštěva Dvora Králové bez návštěvy vyhlášené ZOO. Bez ohledu na počasí jsme v ní strávili příjemné odpoledne.

            Neděle nás přivítala sluníčkem, takže nálada byla příjemná. Bez ohledu na jarní termín jsme zahájili den v Muzeu betlému v Třebechovicích pod Orebem. Nejznámější třebechovický betlém právě procházel rekonstrukcí, takže jsme ho neviděli kompletní a v provozu, ale zase bylo zajímavé sledovat, jak složitý mechanismus takový betlém je. A viděli jsme také množství dalších jiných betlémů. Z Třebechovic jsme vyrazili do Litomyšle, kde jsme strávili čtyři hodiny. Na prohlídku tak krásného města plného krásně zrekonstruovaných památek, parků a zajímavostí to nebylo moc, ale čekala nás ještě cesta domů, takže víc času nebylo.

Studijní cesta knihovníků v roce 2017 byla Za knihovnami a zajímavostmi Západních Čech

Tentokrát jsme zamířili směrem na západ. Pátečním cílem bylo město Plasy. Cesta z jižních Čech se trošku protáhla, takže jsme v Plasích začali obědem v rekonstruovaném pivovaru. Po obědě jsme vyrazili do konventu a poté nedočkavě do knihovny. Prostory knihovny nás nadchly. Rekonstrukce prostor knihovny byla spojena s rekonstrukcí Centra stavitelského dědictví. Knihovna je vybavena úžasnými regály, které připomínají historické stavby. V dětském oddělení mají dokonce podobu jednotlivých domů. Navíc jsou variabilní pro možné uvolnění prostor na akce. 

            Už když jsme plánovali trasu a program, upozorňovaly nás kolegyně z Plas, že když už budeme u nich, musíme i do Mariánské Týnice. Tu si prý nesmíme nechat ujít. A dobře jsme udělali. Krásně zrekonstruovaná Santiniho stavba s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie je bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasích v Mariánském Týnci u Kralovic a dnes sloužící jako Muzeum a galerie severního Plzeňska. Záchranu a obnovu zahájil Spolek na záchranu Mariánské Týnice, dnešní nádherná stavba tak byla zachráněna díky skupině nadšených lidí, kterým nebylo jedno, že taková stavba chátrá. Současné využití jako muzea a galerie láká spoustu návštěvníků. Z Mariánské Týnice nás už čekala jen cesta na ubytování do Karlových Varů. Nocovali jsme v hotelu Domova mládeže v Drahovicích, jen čtvrt hodinky nad centrem města.

            Druhý den jsme zamířili do dalšího malého města s vyhlášenou knihovnou a historickým centrem, do Lokte. Hned po ránu jsme přišli do malé Městské knihovny spojené s muzeem knižní vazby. Kromě milého přivítání ještě před otevírací dobou nás čekal horký čaj nebo káva na zahřátí. A potom již povídání o všem, co se v knihovně děje a prohlídkou stísněných prostor v přízemí radnice, které jsou naplněny knihami novými, umělecky zpracovanými, moderní technikou i historickými nástroji na vázání knih. Moc místa pro plný autobus knihovníků nebylo, ale vešli jsme se a každý si našel něco zajímavého. Po knihovně jsme si chtěli prohlédnout historické centrum a hrad. Zastihl nás déšť a studený vítr, takže prohlídka hradu byla lákavá. A restaurací bylo také dost, takže každý našel teplý azyl v nevlídném počasí.

            Odpoledne nás čekaly Karlovy Vary. Nejprve Krajská knihovna, která je umístěna v bývalých kasárnách za městem. Aby přilákala čtenáře do vzdálenějších prostor pořádá mnoho kulturních a vzdělávacích akcí. Čtenáři si nechodí pouze půjčovat knihy, ale strávit v knihovně příjemnou hodinku či víc, prostě "pobejt". Sen mnoha knihovníků. A z knihovny jsme se vrhli do centra světoznámých lázní. Každý po svém, někdo vylezl ke kamzíkovi a podíval se na město svrchu, někdo se prošel po kolonádě, jiní šli jen na kávičku a příjemné posezení. Každý si našel program podle svého zájmu.

            V neděli už nebyla žádná knihovna na cestě otevřena, tak jsme se věnovali jen památkám. Začali jsme kousek za Karlovými Vary v Bečově nad Teplou. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Kdo ještě neviděl, tak si šel prohlédnout relikviář sv. Maura, kdo už ho viděl při minulé návštěvě v roce 2004, prohlédl si zámecké prostory. A abychom se necítili ošizeni, viděli jsme i zámeckou knihovnou, která svou útulností předčila mnohou obecní. Odtud jsme zamířili na jih. Cestou nás ještě čekala návštěva zámku Manětín, barokní jednopatrová stavba uprostřed malého městečka. Kdo neznal, byl překvapen. Jednak hezky upraveným zámkem, jednak množstvím barokních soch před ním a také krásně upravenou zahradou.

Za knihovnami a zajímavostmi Olomoucka

Studijní cesta jihočeské regionální organizace SKIP v roce 2018 zamířila ve dnech 20. – 22. dubna na Olomoucko.

 V pátek jsme při cestě navštívili Městskou knihovnu Pelhřimov. Odpoledne jsme již byli přivítáni RNDr. Lenkou Pruckovou – ředitelkou Městské knihovny v Olomouci a její neutuchající energie a informace zaplavili všechny účastníky cesty. Na noc jsme byli ubytováni na koleji Univerzity Palackého.

V sobotu jsme navštívili Vědeckou knihovnu v Olomouci – její studovny a depozitáře…

Poté jsme navštívili Svatý kopeček u Olomouce, prošli se po ZOO a vrátili se zpět do města, kde v těchto dnech probíhal Olomoucký tvarůžkový festival. Festival spojený s ochutnávkou tvarůžkových specialit a regionálních piv.

V neděli jsme navštívili pamětihodnosti v okolí – hrad BOUZOV a hrad PERNŠTEJN.

Studijní cesty se zúčastnilo 45 účastníků a načerpali jsme nové poznatky o knihovnách a jejich činnostech. Poznali jsme další část historie regionu, jejich přírodních a kulturních krás.

Další naší tradiční regionální akci je seminář Literární Šumava, který připravujeme střídavě JČ a Plzeňský regionální výbor SKIPu.

2016 Literární Šumava podvacáté! - Vyšší Brod

Každý ročník vzájemného setkání jihočeských a západočeských knihovníků (s tradičními pražskými účastnicemi) je neopakovatelný a zaslouží si připomenutí. Organizátorky jubilejního ročníku konaného ve Vyšším Brodě 26. – 28. května 2016 nám hned první večer představily vzpomínku na uplynulá léta shrnutou do brožury s názvem Ohlédnutí za Literární Šumavou (20 let literárně zeměpisného semináře), kterou vzápětí pokřtily a rozdaly účastníkům.  Na nostalgické zaslzení však moc času nebylo! Vzápětí jsme byli pohlceni smrští informací doprovázející promítání starých fotografií Vyššího Brodu, dříve nazývaného Hohenfurt. Seznámení s Vyšším Brodem a okolím, jak zněl název večerního programu, prostřednictvím starých pohlednic a zároveň výklad, jak to vlastně bylo s vytvářením a posíláním pohlednic, mělo v podání Jiřího Anderleho úžasnou dynamiku. Zazněla řada překvapivých informací. Páteční program zahájila procházka městem, na kterou navázala návštěva kláštera s průvodci více než povolanými. Mag. Phil. Jiří Franc je neuvěřitelná studnice vědomostí s darem předávat je posluchačům. Ať už se jednalo o zajímavé stavby města, tzv. „právovárečnou komunitu“, historii a události, které vývoj města utvářely, proč se jedna část náměstí nazývala bramborová a druhá pečínka, či se jednalo o česko-německé soužití obyvatel, statečnost německého starosty za války atd. Stejně fundovaným výkladem byla doprovázena prohlídka kláštera se zastavením v kostele, obrazové galerii, kapitulním sále. Srdce knihovníkovo plesalo v úžasném prostoru malého a velkého (Teologického) sálu – knihovny s rokokově zdobenými regály, jež byly zaplněny dokonale vázanými knihami - výsledkem práce vyšebrodské dílny. Třešničkou na dortu bylo zastavení u makety slavného Závišova kříže, jež patří stejně jako korunovační klenoty ke skvostům zlatnického umění nedocenitelné hodnoty. Jiřího France doplňoval Jiří Anderle, který s námi ještě před obědem stihl vyšlápnout lesní pěšinou k romantickým Wolfgangovým vodopádům a dále až k pseudorománskému poutnímu kostelíku Maria Rast am Stein (neboli Zastavení Panny Marie na kameni). Krásné spočinutí zadýchaných poutníků pod korunami stromů, společné foto a sestup křížovou cestou zpět na zasloužený oběd. Výlet na Lipno nad Vltavou a návštěva Stezky v korunách stromů bylo náplní slunečného odpoledne. Po 675 metrech stezky s vědomostními či „adrenalinovými“ odbočkami se nám ze 40 metrové vyhlídkové věže naskytl jedinečný pohled na Lipenské jezero a okolí. Po návratu a výtečné večeři nás čekala ještě přednáška Jána Trnky o historii a pokladech vyšebrodské klášterní knihovny, kdy jsme se mj. dozvěděli, že řád cisterciáků měl ve zvyku do nového kláštera vyslat komunitu 12 mnichů s opatem a museli si s sebou přinést knihy, stejnou měrou měli mniši vykonávat fyzickou práci jako se oddávat modlitbám, známé motto ora et labora (modli se a pracuj) bylo rozšířeno o … et lege (čti) a že dodnes většina klášterů zachovává společné večerní čtení (kolace). V prezentaci jsme si mohli prohlédnout vzácné iluminace a zjistit, že na začátku 15. století byl zde sepsán Vyšebrodský kancionál s novou notací udávající i délku tónu nebo že výraz armarium znamenal původně zbrojnice, teprve později měl přenesený význam skříň (na knihy), vždyť knihy jsou vlastně duchovní zbraní. Závěrečné – sobotní dopoledne jsme věnovali návštěvě zámku Rožmberk nad Vltavou. Za stále krásného počasí jsme vyšplhali na věž a rozhlédli se po okolí, absolvovali dva prohlídkové okruhy s usměvavou průvodkyní, kterou početný zástup knihovnic neuvedl do rozpaků a obsáhle nás seznámila s byvšími obyvateli zámku od Rožmberků k Buquoyům i s úpravami prostor v průběhu dějin. Bylo to krásné a bylo toho tak akorát, takže nezbývalo než se po obědě rozloučit.

 Literární Šumava 2017  -  Putování po Radnicku a Rokycansku

Pořadatelem mezikrajového literárně-vlastivědného semináře Literární Šumava ve dnech 25. až 27. 5. 2017 byla regionální organizace SKIP Plzeňského kraje ve spolupráci s Městskou knihovnou A. J. Puchmajera v Radnicích a  Městskou knihovnou Rokycany, grantovou podporu poskytl projekt Knihovna 21. století Ministerstva kultury ČR. Zúčastnilo se 40 knihovníků z Jihočeského, Plzeňského a Karlovarského kraje.

Účastníky slavnostního zahájení 21. ročníku semináře pozdravil místostarosta Radnic František Blovský. Své město a knihovnu, nesoucí jméno Antonína Jaroslava Puchmajera, zakladatele první České čtenářské společnosti radnické, představila kolegyně Alena Kratochvílová. Od svého založení v roce 1818 knihovna několikrát změnila jméno i umístění. Dnes poskytuje moderní knihovnické a informační služby v prostorách na náměstí, spravuje ji Město Radnice a metodicky ji vede Městská knihovna Rokycany. S průvodcem v osobě pana Kellera, bývalého starosty města, jsme navštívili expozici v Muzeu Josefa Hyláka a prošli městem, o němž jsou dochovány nejstarší zmínky už z roku 1336. Pamětní desky na domech připomínají působení známé léčitelky Boženy Kamenické, cestovatele RNDr. Josefa Kořenského nebo místo narození operní pěvkyně Gabriely Roubalové, která přijala umělecké jméno La Boema (italsky Češka). Program prvního dne uzavřela večerní přednáška Mgr. Jiřího Hlobila ze Západočeské galerie v Plzni na téma významné kulturní osobnosti Rokycanska, Zbirožska a Podbrdska.

Druhý den jsme společně navštívili zříceninu hradu Krašov s jedinečným výhledem na řeku Berounku. Hrad Krašov byl jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás. Někdy před rokem 1232 jej nechal postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. Sloužil zejména k ochraně královského hradu Týřov, později byl přestavěn renesančně, s bohatě vybaveným zázemím v předhradí. Po roce 1785 hrad ztratil hospodářský význam a zpustl. Nyní je v péči Spolku pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova, který se jako nezisková organizace stará o opravy zdiva, údržbu okolí a zajišťuje průvodcovské služby.

Následně nás autobus odvezl do obce Svinná, části obce Hlohovice. Tvrz ve Svinná pochází ze 14. století. Původně gotická tvrz byla renesančně přestavěna rodem z Běšin a od roku 1725 přináležela k liblínskému panství. Ke konci 18. století byl v jejím sousedství postaven nový zámek a tvrz přestala sloužit svému účelu. Po druhé světové válce byla tvrz ve správě zemědělského družstva, zchátrala a nakonec byla málem zbořena, neboť její stav byl v roce 1960 žalostný. Naštěstí byl majetek v 90. letech 20. století navrácen potomkům původních majitelů. Ti ji od roku 2000 postupně opravují. Další zastávkou se stala středisková knihovna ve Stupně, která opakovaně reprezentovala Plzeňský kraj v soutěži Knihovna roku. Stále vylepšuje vybavení prostor pro své čtenáře i nabídku pořadů pro veřejnost. Pod vedením knihovnice Jaroslavy Kiršové je tak skutečným kulturním centrem obce.

Literární Šumava 2018 – Hornoplánsko

Ve dnech 24. – 26. května 2018 se uskutečnil již 22. ročník semináře Literární Šumava, kterou pořádají střídavě regionální výbory jihočeských a plzeňských knihovníků. V roce 2018byla organizace na Jihočeších a ti připravili pro účastníky opravdu bohatý program.

Sešli jsme se v rekreačním zařízení Vojenských lesů a statků Horní Planá na Olšině na okraji Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Je zde nedotčená příroda a krásné okolí.

Hned na začátek postihla část výpravy nepříjemnost. Vzhledem k výlukám na tratích od Plzně nestihli vlak do Hodňova, odkud bylo na ubytování, co by kamenem dohodil. Museli čekat na další spoj. Mezitím se na Olšině spustila bouře a přílivový liják, takže nešlo od vlaku dojít k rekreačnímu středisku. Vše jsme ale zvládli a kolegyně postupně osobními auty opozdilé účastnice dopravili na místo.

Program jsme s malým zpožděním posunuli a nikdo nebyl o nic ochuzen.

Zahájili jsme přednáškou o Historii místa - genius loci (přednášela R. Heřmánková), kde jsme se dozvěděli zajímavé informace o území spravovaném podnikem Vojenské lesy a statky v Horní Plané, o jejich aktivitách, vzdělávání, hospodaření…

Následovalo představení knih Lipno krajina pod hladinou a Šumava krajina pod sněhem, které nám přiblížili a ještě doplnili bohatou fotodokumentací z míst pracovníci Muzea Fotoateliér Seidel z Českého Krumlova (Ing. Petr Hudičák, Mgr. Zdena Mrázková MBA).

Celý čtvrteční program uzavřel Mgr. Martin Nechvíle (ředitel českokrumlovské knihovny) přednáškou Středověké hrady na Českokrumlovsku.

V pátek jsme po snídani zahájili program přednáškou o knize z historie – 200. výročí Hořické pašijové hry (Bc. Ivo Janoušek) a přednáškou o životě a díle Adalberta Stiftera – spisovatele narozeného v Horní Plané (p.Lenka Hůlková).

Po obědě jsme odjeli do Hořic na Šumavě, kde jsme navštívili areál divadla pašijových her, prohlédli jsme si náměstí s rekonstruovanými kašnami a navštívili knihovnu městyse.

Odtud jsme přejeli do Horní Plané a navštívili jsme městskou knihovnu, Muzeum – rodný domek Adalberta Stiftera, pomník Adalberta Stiftera a prošli jsme parkem ke kapli na Dobré Vodě. Někteří navštívili i rozhlednu nad Horní Planou. Ale začalo opět pršet a po předešlých přívalových deštích byly cesty hodně rozbahněné, takže plánovaná cesta naučnou stezkou se neuskutečnila. Vrátili jsme se na ubytování. Podvečer nám všem zpříjemnil regionální výrobce dřevěných Šumavských holubiček (Ing. Pavel Sarauer). Je pokračovatelem stoleté rodinné tradice, tradičního řemesla.

V pátek jsme se vydali do Českého Krumlova, kde jsme navštívili městskou knihovnu, poté jsme pokračovali prohlídkou Českokrumlovských klášterů s komentovanou prohlídkou (Ing. Kateřina Slavíková).

Po obědě jsme byli účastníky představení Pašijové hry na nádvoří prelatury, kterou pro nás připravili amatérští herci ze Společnosti pro zachování Hořických Pašijových her.

Další pravidelnou akcí jsou Malá podzimní setkání, která jsou podporována granty  Knihovna 21. století z MK ČR

V roce 2016 Jarošov nad Nežárkou

          Na čtyřicet knihovníků z celých jižních Čech, mezi nimi i tři kolegyně z Prahy, zavítalo v pátek 9. září 2016 do Jarošova nad Nežárkou. Důvodem byla tradiční akce jihočeské regionální organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků s názvem Malé podzimní setkání, jejíž účastníky v letošním roce měla tu čest hostit Pravdova knihovna. Přivítala je v roce 130. výročí své existence a v renovovaných prostorách, které ke svému významnému jubileu dostala jako dárek od své obce. Účastníci setkání s uznáním oceňovali příjemné prostory i činnost knihovny a chválili bohaté občerstvení, které pro ně připravily členky Klubu čilých seniorů. V přátelské atmosféře došlo i na vážnou chvilku, ve které byl jarošovské knihovně za velebných tónů Smetanovy Vltavy předán spolkový prapor. Ten bude její prostory zdobit po celý rok až do dalšího setkání v jiném místě jižních Čech. Mezi účastníky přišel i starosta obce Bohumil Rod, který se jim jako průvodce obětavě věnoval po celý další program. Po skončení oficiální části následovala vycházka do keramické dílny Jihotvaru v blízkém Hlubokodolu, kde knihovníci nejen ocenili šikovné ruce tamních pracovnic, ale při prohlídce skladu výrobků i rádi ulehčili svým peněženkám. Prosluněnými loukami a lesy jsme se pak vrátili zpátky do Jarošova. V příjemném chládku kostela sv. Prokopa po duši pohladily tóny varhan, které jen pro nás rozezněly šikovné ruce Vendulky Vrbové. Poté jsme se zastavili v místě, kde soutokem Kameničky a Žirovničky vzniká řeka Nežárka. Tam totiž od roku 2013 stojí její kamenný symbol, vytvořený jindřichohradeckým akademickým sochařem Vladimírem Krninským při příležitosti 90. výročí rozšíření názvu obce o přídomek „nad Nežárkou“. Naše kroky dále vedly do usedlosti k Nejedlým, kde paní Vlasta s pietou uchovává sbírku starožitností po svém otci panu Miklovi a sama ji dále rozšiřuje. Knihovníky zavedla i do své zahrady. Ti byli její krásou naprosto fascinováni. Potom už byl čas na vynikající večeři v Hospodě Pod Kostelem. Ani ta ale neznamenala konec zajímavého programu. Ten vyvrcholil turnajem v jarošovské specialitě Káče. Pánové „Káčaři“ se nám obětavě věnovali coby instruktoři a naši hosté se s chutí vrhli do soutěžení o velmi hodnotné ceny, které pro ně připravili pan Vlastimil Lukš, zvaný „táta jarošovské Káči“ a také sám pan starosta Bohumil Rod. Všichni soutěžící se s vervou vrhli do hry a o některých z nich se naši odborníci vyjadřovali velmi pochvalně. První cenu si do Pelhřimova odvážela paní Věra Doskočilová, která s naprostým klidem nejlépe zvládla emočně vypjaté finále a přesvědčivě zvítězila. Potom jsme ale už pospíchali do postelí, protože druhý den nás čekal výlet do České Kanady. Tam nám byl opět velmi zasvěceným průvodcem pan starosta Bohumil Rod. Na zastávce úzkokolejky v Kaprounu jsme si připomněli Járu Cimrmana, na Landštejně vystoupali na hradní věž i sestoupili do sklepení, v Klášteře jsme nahlédli do úžasného prostoru tamního kostela Nejsvětější trojice a pronikli i do katakomb, v Nové Bystřici se nám obětavě věnovala paní Miluše Malinová, bývalá knihovnice i chodící kronika města. Potom byl už čas na oběd v restauraci Na bojišti. Byl vynikající, stejně jako perfektní a vstřícná obsluha. Díky tomu jsme včas dorazili do Jindřichova Hradce, odkud se účastníci právě skončeného setkání mohli rozjet všemi směry do svých domovů.

Malé podzimní setkání po 24. tentokrát ve Vimperku v roce 2017

    V tomto roce se již po čtyřiadvacáté sešli jihočeští knihovníci v některé z knihoven kraje, aby se poučili, potkali, seznámili a pobavili. Každý rok se setkání koná v jiném městě, každý rok se dozvíme, že všude je hodně zajímavého a že nikdo z nás ještě neviděl všechno. A nikdy to není jenom čistě knihovnické setkání, pravidelně ho doplňujeme i poznáním historie a literatury. Vimperk je město vyhlášené tiskárnami. Pravděpodobně bylo po Plzni druhým místem, kde byla v Čechách v 15. století vytištěna kniha. A knihtiskařská historie se psala až do devadesátých let 20. století. Takže bylo jasné, že bude o čem mluvit.

     Setkání ale začalo v Městské knihovně, která před několika lety získala pěkné zrekonstruované prostory bývalé české školy. Město Vimperk je knihovně nakloněné, takže knihovna dostala nejen nové prostory, ale také nové vybavení.  Knihovna se nám líbila, ocenili jsme bývalou starostku Librosaurem za podporu knihovny, předali vlajku a vydali se na procházku městem. Vimperkem většina z nás projede cestou k hranicím, ale překvapivě málo z nás ho někdy prošlo procházkou. Se zasvěceným průvodcem, místním učitelem, jsme poznali, že je to město pěkné, kopcovité a určitě stojí za další poznávání. Návštěva Lampárny nás přímo nadchla. Večer už jsme se věnovali historii rodiny Steinbrenerovy, majitelů knihtiskárny ve Vimperku.

     Ráno jsme se ještě zašli podívat na vimperský zámek těsně před rekonstrukcí. O zámek přišla rodina Schwarzenbergů brzy po válce a využívali ho již mnoho let nejprve Jihočeské státní lesy, později CHKO Šumava. Zámek nebyl udržován a chátral. V roce 2015 přešel pod správu Národního památkového ústavu, který chystá jeho rekonstrukci. Využili jsme možnost prohlídky před rekonstrukcí a bylo jistě zajímavé po mnoha prohlídkách načančaných zámků vidět jeden takřka zdevastovaný. Vždyť kolikrát se nám naskytne možnost vidět, jak se zkoumají vrstvy omítky, jednotlivé malby. Vidět průzkum stropů, podlah, zdí. Částečně odkryté trámy, kousky fresek před rekonstrukcí, prostě zase úplně jiná prohlídka. Čekala nás rozhledna Javorník. Díky vstřícnosti knihovnice Pavly Valtové z Vacova jsme směli výjimečně dojet až na kopec k rozhledně. Výhled do všech stran se líbil, počasí nám vyšlo a Šumavu jsme si prohlédli pěkně z vysoka. Ale čekala nás ještě návštěva Obecní knihovny Vacov. Dopředu jsme viděli vstřícnost a ochotu paní knihovnice, takže jsme tušili, že nás čeká knihovna, která bude stát za to. Knihovna je nově zrekonstruovaná, krásně vybavená, barevně vyladěná, prostě super. Nezbylo než chválit a obdivovat. Dokonce jsme dostali i kafíčko a zákusek. Ani se nám nechtělo odjíždět.

Malé podzimní setkání v Kaplici v roce 2018

Už po pětadvacáté se jihočeské knihovnice sešly v jedné z knihoven na Malém podzimním setkání. A jako tradičně se k nim přidaly návštěvnice z Prahy. Tentokrát byla jako místo setkání vybraná Městská knihovna Kaplice. Především proto, že se po letech přání a slibů a osmi stěhování  konečně dočkala nových krásných prostor.

Zahájení bylo klasické, po uvítání předsedkyní jihočeského SKIPu Ivany Troupové byl za zvuku Smetanovy Vltavy předán prapor naší organizace vimperskými kolegyněmi a  rok bude umístěn v Kaplici, odkud se příští rok přesune do další navštívené knihovny. Předsedkyně také předala místostarostovi města Kaplice cenu jihočeských knihovníků Librosaurus za přízeň, kterou město knihovně projevuje. Místostarosta nás přivítal ve městě i v knihovně a doufal, že se nám tam bude líbit. I on pochválil činnost knihovny. Po té jsme vyslechly přednášku pana Pavla Mörtla, místního amatérského historika o vzácných návštěvách města Kaplice.  Po přednášce jsme chvátaly do kostela sv. Petra a Pavla na koncert souboru Žestě 200. Nádherná atmosféra hudby v kouzelném prostředí. A abychom netrpěly hlady, honem na večeři. Kaplická cmunda byla hitem. Poté jsme přešly nově zrekonstruované náměstí do galerie Krampus. Město Kaplice bylo první, které uspořádalo pochod těchto mystických bytostí. Aby to nebyla jen záležitost jednoho víkendu, město v upravených prostorách provozuje galerii, kde jsou masky vystaveny dlouhodobě. Jaké bylo překvapení kolegyň, když se ukázalo, že jedna z masek není figurina, ale živá. A co by to bylo za návštěvu města, kdybychom si ho pořádně neprošly. Takže rovnou z galerie jsme si to namířily na večerní procházku po městě se zasvěceným výkladem Magdaleny Špičákové. A potom ještě jednou do knihovny popovídat a spát.

Druhý den jsme opustily Kaplici a zamířily do nedalekých Nových Hradů. Terčino údolí je krásné a známé, počasí bylo také příjemné. Jen předcházející deště a bouřky trošku ztížily terén. Přesto procházka stála za to, všechny jsme obdivovaly vodopád, tvrz Cuknštejn, lázničky i park jako takový. Krásně opravený hrad v Nových Hradech byl další zastávkou. A protože knihovnice nejsou troškaři, prošly jsme si hned dvě trasy. No a co by to bylo za setkání bez příjemného posezení nad kávou a zákuskem. Předvedly se nejen kolegyně z Městské knihovny Kaplice, ale i cukrárna v Nových Hradech. Pětadvacáté malé podzimní setkání se vydařilo, počasí nám přálo a nezbývá se jen těšit na další. Letos v Milevsku.

Mimo již naše pravidelné akce - stálice jsme v uplynulých 3 letech navíc uspořádali tyto semináře a setkání:

Koncem roku 2017 se konalo za podpory grantu MK ČR.

Setkání knihovníků z míst České republiky zapsaných do seznamu památek UNESCO.

Město Český Krumlov slavilo v prosinci 25 let od zapsání do seznamu památek UNESCO. V rámci připomínání tohoto zápisu vznikla myšlenka pozvat do Českého Krumlova knihovníky z knihoven České republiky z míst zapsaných do stejného seznamu. V České republice je takovýchto míst 12 a jejich představitelé se pravidelně scházejí, protože řeší podobné radosti i starosti s ochranou míst a památek, které jim k zápisu pomohly. Nápad pozvat také knihovníky uchopil regionální výbor jihočeského SKIPu a setkání se uskutečnilo ve dnech 5. – 7. prosince 2017.

Setkání se zúčastnilo 28 knihovníků z 11 míst, nepřijeli pouze kolegové ze Žďáru nad Sázavou. Ne všichni účastníci zůstali po celé tři dny, ale doplnili je Jihočeši, které program setkání zaujal a měli chuť poslechnout si některé přednášky nebo se podívat na zajímavá místa. O Českém Krumlově, jeho zápisu a památkách a o starostech s tím spojených nám povídal starosta města Dalibor Carda a radní Jitka Zikmundová. Oba hodnotili přínos zápisu do seznamu památek, ale také nároky na město a jeho obyvatele. Českým Krumlovem, který má necelých 13 tisíc obyvatel, ročně projde přes 1 milion turistů a je to znát na každém kroku. I v prosinci jsme potkávali skupiny turistů a vlastně už neexistuje období, které by bylo mimo sezónní. I knihovníci se samozřejmě chtěli podívat, čím je Český Krumlov proslulý. Navštívili jsme prostory zámecké knihovny, barokního divadla, opravených klášterů minoritů a klarisek nebo Museum fotoateliér Seidel. Prošli jsme se podvečerním městem. Samozřejmě jsme navštívili i Městskou knihovnu v Českém Krumlově, která je jednou z mála kulturních institucí právě v centru města. Knihovna sídlí v budově bývalé prelatury a chce být právě místem, které bude otevřené především místním občanům.

Setkání jsme ukončili další den v oddělení historických fondů Jihočeské vědecké knihovny ve Zlaté Koruně. Přeci jen jsme byli samí knihovníci, takže možnost podívat se na poklady z historických fondů všechny lákalo. A kolega Jindřich Špinar o svých historických fondech umí moc hezky povídat.

V roce 2018 se konalo celostátní Setkání knihovnických seniorů

Setkání knihovnických seniorů v roce 2018 pořádala ve dnech 26. – 28. června 2018 Jihočeská regionální organizace SKIP v Českém Krumlově. Ve spolupráci s Městskou knihovnou v Českém Krumlově p. ředitelem Mgr. Martinem Nechvíle byl připraven pestrý program.

Účastníci setkání byli ubytováni v penzionu Rosa, již sehnat ubytování v jednom penzionu pro 40 osob a za přijatelnou cenu a v takto exponovaném termínu, je oříšek, který musel regionální výbor rozlousknout již rok předem a ubytování sehnat, domluvit cenu a rezervovat…

Následovala pečlivá příprava programu a domluva s přednášejícími, zamluvení exkurzí – prohlídek pamětihodností….

Po Velikonocích v roce 2018 byla zveřejněna přihláška na toto setkání a to bylo již během 2 dnů obsazeno, měli jsme i 6 náhradníků.

S blížícím se termínem se část seniorů omlouvala, byli využiti i náhradníci  a přesto byli ještě osloveni senioři z Jihočeského kraje pro doplnění stavu a využití objednaných noclehů. Do poslední chvíle nebylo jasné, zda vše klapne. Nakonec se setkání seniorů zúčastnilo 38 účastníků a část programu s námi absolvovalo dalších 5 kolegyň.

Program setkání byl zahájen v Prokyšově sále u Městské knihovny v Českém Krumlově p. ředitelem Mgr. Martinem Nechvíle a předsedkyní JČ SKIP Ivanou Troupovou.

Po slavnostním zahájení následovala prohlídka městské knihovny, která sídlí v areálu Prelatury a prohlídka historických sálu v tomto areálu, které knihovna získala do své správy.

Po kratičké přestávce následovala přednáška Ing. Petra Hudičáka a Mgr. Zdeny Mrázkové MBA, kteří nám představili českokrumlovské Muzeum fotoateliér Seidel, seznámili s knihami fotografii, které vydali – Šumava; Krajina pod sněhem a Lipno; Krajina pod hladinou. Ve své prezentaci přiblížili fotografiemi Český Krumlov dříve (na poč. 20 století) a nyní….

Pak následovala večeře v restauraci Eggenberg, večerní program byl v režii manželů Bláhových a promítáních jejich videa z minulého setkání.

Další den ve středu jsme měli dopoledne na programu prohlídku Muzea fotoateliér Seidel a komentovanou prohlídku Ing. Kateřiny Slavíkové (manažerky klášterů) do nově opravených českokrumlovských klášterů – tzv. trojklášteří minoritů, klaristek a laických sester bekyní.

Po obědě následoval volný program pro účastníky a v 16 hodin jsme se sešli na komentovanou prohlídku středu města, kterou nás provázela Mgr. Marie Kalistová.

Večerním programem bylo krátké vystoupení souboru Krumlovští pištci - kteří nejen hrají na všechny druhy zobcových fléten, ale i v renesančních kostýmech tancují a zpěvem doplňují svá vystoupení.

Ve čtvrtek poslední den setkání, jsme odjeli za deště do  Kaplice, nově adaptovaných prostor kulturního domu pro Městskou knihovnu v Kaplici. Zde nás kolegyně přivítali krátkou prezentací o knihovně a vedoucí knihovny nás seznámila s úpravami prostor pro knihovnu a s jejím stěhováním…

Po malém občerstvení jsme odešli za velkého deště na prohlídku Galerie Krampus -  do rekonstruovaných sklepních prostor bývalého rožmberského pivovaru, kde je výstava démonického světa „Neživých“ tzv. Krampusů a Percht. Jsou zde vidět dokonale zpracované masky vyřezávané ze dřeva či kůže i originální odění a výbava. Součástí je i působivá portrétní galerie, fotografie z kaplických Krampus show a filmová ukázka, sestřih z Krampus běhů z minulých let….

Po obědě se již blížil závěr setkání. Odjeli jsem autobusem do Českých Budějovic a odtud se účastníci vydali na cestu ke svým domovům.

Seminář knihovníků – kronikářů

Dne 18. října 2018 uspořádala jihočeská regionální organizace SKIP ve spolupráci s Jihočeským muzeem seminář pro knihovníky, kteří jsou zároveň kronikáři obcí. Seminář s názvem Kronikáři a kronikářky na prahu roku 2019 jednak připomněl 100. výročí vzniku Československa a jednak účastníky seznámil se změnami, které souvisí s novou legislativou k ochraně osobních údajů. Na semináři vystoupili čtyři historici a archiváři, PhDr. Jiří Bartoň, Mgr. Helena Stejskalová, PhDr. Jiří Cukr a PhDr. Laděna Plucarová. Kromě změn souvisejících s ochranou osobních dat se účastníci dozvěděli také o uložení kronik, jejich digitalizaci a zpřístupňování veřejnosti.   Všech 27 účastníků odcházelo spokojených se seminářem i přívětivou atmosférou v Jihočeském muzeu.

Další již pro nás celkem tradiční akcí je spolupráce s JČ SPOV (Spolkem pro obnovu venkova).

Náš regionální výbor pořádá společně s JČ SPOV (Spolkem pro obnovu venkova) semináře pro starosty a knihovníky malých knihoven. Jsme jediný regionální výbor, který takto dlouhodobě spolupracuje se starosty  a SPOV v celé České republice. Za to patří dík člence našeho výboru Jiřině Kostkové z Kaplice, která je i členkou předsednictva SPOV.

V roce 2016 jsme se sešli v Hluboké nad Vltavou, již popáté na semináři, který jsme připravili společně s regionální organizací Spolku pro obnovu venkova (SPOV)  

Ve dnech 21. – 22. července 2016 jsme se sešli v zasedací místnosti v městě Hluboká nad Vltavou. Úvodem přítomné přivítala předsedkyně regionální organizace SKIP p. Ivana Troupová a předseda JČ SPOV p. Luboš Peterka. Za hosty semináře jsme měli pozvané spisovatele Ondřeje Kryštofa Koláře - historika  a Vladimíra Šindeláře.

Odpolední program zahájila beseda Cestování po Japonsku  - Japonskem známým a neznámým  p. Dita Nymburská; návštěva městské knihovny, neformální diskuse účastníků semináře.

Druhý den přejezd do Úsilného – Jihočeské Vesnice roku 2014, prohlídka obce, obecní knihovny, návštěva dolu…..

V roce 2017 se seminář uskutečnil v Radomyšli ve dnech 20. – 21. Července. Tématem již 6. ročníku bylo vzdělávání v knihovnách.

Názvy přednášek – Vzdělávání pro školy (L. Hrdličková z Městské knihovny Písek), Děti čtou dětem (R. Ouředníková z Městské knihovny Vyšší Brod), Práce se středoškolskou mládeží (L. Švíková z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích), Akademie umění a kultury – vzdělávání 3. věku (D. Wimmerová z Městské knihovny Kaplice). Každá z přednášek přinesla nové náměty, nápady a zkušenosti se vzděláváním všech věkových kategorií návštěvníků knihoven.

Další část programu byla zaměřena na návštěvu Knihovny městyse Radomyšle a prohlídka památek. Ubytováni jsme byli v areálu nově opraveného koupaliště v Radomyšli. V parném letním dni jsme rádi využili možnost koupání. Večer byl ve znamení neformálních rozhovorů, výměny zkušeností a navázání nových kontaktů.

Druhý den byl zaměřený především na program pro starosty. Knihovnice byli informováni o možnostech financování knihoven z Programu obnovy venkova JČK. Celkem se ho zúčastnilo 32 knihovnic z malých knihoven a starostů.

             Již 7. ročník společného semináře, který pořádal regionální výbor jihočeského SKIP a Spolek pro obnovu venkova Jižní Čechy se konal v Sudoměřicích u Bechyně ve dnech 12. a 13. července 2018. Seminář se konal na Farmě u lesa a celkem se nás sešlo 42 knihovníků, starostek a starostů obcí. Po úvodu starosty obce p. Stanislava Houdka a předsedkyně JČ SKIP Ivany Troupové již následoval pestrý program.

S programem letošního festivalu Tabook, s jeho historií a informacemi o něm vystoupila ředitelka Městské knihovny v Táboře Mgr. Eva Měřínská.

Další přednášející Bc. Eva Havlín knihovnice z Městské knihovny v Milevsku a ředitelka této knihovny Ing. Petra Bláhová nám přiblížili akce pro nejmenší, které v knihovně připravují, a také jsme část takové lekce absolvovali.

Třetí přednáškou nám přiblížila knihovnice Dana Křížovská akce knihovny městyse Malšice. Většina knihovnic byla překvapená, co vše se v této knihovně děje, jaké akce se připravují. Knihovnice je neutuchající zdroj energie, nápadů a elánu….

Samozřejmě nechyběla ani prohlídka knihovny, obce, naučné stezky…

Hlavně, ale při neformálním besedování mezi knihovníky a starosty docházelo k výměně zkušeností, nápadů, navázání nových kontaktů, spolupráce….

Starostky a starostové měli část programu samostatně.

Informace o práci Jihočeského Klubka – sekce dětských knihoven

v  letech 2016 – 2019

V uplynulých letech vedla JČ Klubko – Vendula Vyhnalová, knihovnice z Plané nad Lužnicí. Vedla tuto sekci již několik let a chtěla funkci předat. I když byla zvolena nástupkyně, nepodařilo se jí vedení předat (funkci nemohla vykonávat), a tak bylo v roce 2017 dohodnuto, že tuto sekci povedou členky klubka z českokrumlovského regionu (kterých je nejvíc) a podělí se o povinnosti. Doufáme, že v nadcházejícím období se najde knihovnice, která by Klubko chtěla vést.

Několikrát jsem se setkání celostátního Klubka zúčastnila i já a předala jsem informace dále.

Setkání Klubka v MěK Tábor 22.2.2016

Po regionální valné hromadě SKIPu se děckařky + jeden knihovník sešli v táborské knihovně, aby přivítali hosta - kolegyni Alenu Budkovou z MěK Sedlčany s ukázkovou lekcí na téma "Uprchlíci". Klobouk dolů - perfektně připravený program nás velmi rychle vtáhl do děje a všichni jsme si to užili jaksepatří.

Podzimní setkání Klubka v MěK Kamenice nad Lipou 22.11.2016

Druhé setkání v roce 2016 jsme nasměrovali do Městské knihovny v Kamenici nad Lipou, jejíž dětské oddělení je přestěhováno do krásných přízemních prostor v budově bývalého gymnázia, dnes základní školy. Už při příchodu všechny účastnice vzdychaly obdivem. Knihovna září novotou, ale především je v ní velmi útulno a milo. Stavební práce jsou jedna věc a určitě ne jednoduchá, ale knihovnice Majka Zbudilová zde odvedla neuvěřitelný kus práce při zařizování a vyladění všech detailů. Nejde jen o knihovnický nábytek, knihovna (a zejména oddělení pro děti) by měla mít své osobité kouzlo, kterým osloví návštěvníky. To se zde daří měrou vrchovatou – od veselých rolet na oknech po barevnost doplňků všeho druhu, výzdobu na stěnách či na parapetech atd. Zvláštní pozornost si jistě zaslouží úžasné dřevěné patro, které si mohli dovolit vybudovat, jelikož jsou zde dost vysoké stropy. Několik pohodlných válecích pytlů nás všechny svádělo, abychom si sem zalezly s knížkou a nikdo nás nevyrušoval!!! Avšak nebylo nám přáno, k naší velké lítosti… Náš program byl nabitý a bylo třeba dát se do práce. Tu nám zpestřilo výtečné pohoštění, jemuž vévodil výborný domácí chleba hostitelky a výtečný žirovnický sýr!  Informace z nedávno proběhlé celostátní valné hromady Klubka v Hodoníně i z doprovodného semináře a dílen předala kolegyním Vendula Vyhnalová, hodnotili jsme rok uplynulý a přemýšleli o náplni roku následujícího, vyslechli jsme zajímavosti z akcí kamenické knihovny a také jsme si předali tipy na zajímavé autory Překvapením číslo jedna bylo vystoupení páťáků ze zdejší školy, kteří odehráli svěrákovskou verzi pohádky o dvanácti měsíčkách a sklidili zasloužený potlesk. Nejedné kolegyni se v oku zaleskla i dojatá slza. Překvapením číslo dvě byla návštěva kamenického zámku v doprovodu úžasného průvodce, který nám nejen přiblížil historii zámku a muzea, ale také nám v tajemném sklepení zahrál na kytaru. Expozice muzea – to je pastva pro oči holčičí i klukovské – historické pokojíčky pro panenky i sbírka pravých „angličáků“ nadchne samozřejmě i dospělé, kteří jsou v dalších prostorách navíc okouzleni výtvory uměleckého kovářství. Čas velice rychle uběhl a jelikož dopravní spojení do a z Kamenice je celkem komplikované museli jsme se rozloučit. Každopádně vám všem jednoznačně doporučujeme navštívit Kamenici nad Lipou se všemi jejími krásami a své kroky nezapomeňte nasměrovat zejména do dětského oddělení zdejší knihovny.

Jihočeské Klubko v roce 2017

V roce 2017 se konala dvě setkání Klubka a letní dílna.

Jarní setkání Klubka v JVK České Budějovice 30. 3. 2017

Hlavním bodem setkání byla přednáška Mgr. M. Hrdličkové o současné literatuře pro  –náctileté,   přítomné knihovnice zaujala a jistě může být zdrojem inspirace při přípravě programů pro tuto věkovou skupinu.

(Babo)letní dílna v Chrástově 15.-16.9.2017

Stejně jako v roce 2014 se stala krásná chalupa na Vysočině cílem pro účastnice příjemného setkání jihočeského Klubka. A stejně jako tenkrát jsme byly pojaty do široké hostitelské náruče majitelky chalupy, Jarky. Procházkou po okolí, kolem historických božích muk k nedalekému rybníku jsme začaly, prohlídkou místní kapličky a nádherné přírodní zahrady u chalupy pokračovaly, abychom následně zasedly do hodovny a věnovaly se programu. Místnost zvaná "hodovna" dostála svému jménu, hodovaly jsme doslova, ale nebyly to jen dobroty pro mlsné jazýčky, hody by se dala nazvat i spousta inspirace, kterou jsme zde načerpaly od sebe navzájem a zejména od pozvaného hosta, kterým byla Mgr. Alena Vorlíčková. Paní Alena Vorlíčková je autorkou projektu na podporu čtenářství Pohádky pro společné čtení, zaměřeného především na rozvoj aktivního společného čtení, kdy je kladen důraz na pozornost dítěte i dospělého. Své pohádkové dílny, publikace i odborné semináře prezentuje již řadu let po celé republice, její práce je podporována prestižními kampaněmi Celé Česko čte dětem a Rosteme s knihou. Dlouhodobě se zabývá problematikou dyslexie a jiných speciálních čtenářských potřeb. Překládá slovinské pohádky a začleňuje je do svého projektu spolu s metodikou, jak s pohádkami pracovat. Letní dílna byla velice přínosná a kromě dobrého pocitu ze setkání si odvážíme "nabité baterky", chuť realizovat nápady a náměty zde získané.

PODZIMNÍ SETKÁNÍ JIHOČESKÉHO KLUBKA 2017

          Podzimní Klubko se sešlo v oddělení pro děti JVK České Budějovice. Hostem tohoto Klubka byl významný malíř a ilustrátor Jindra Čapek. Vyprávěl o svém životě a hlavně o své práci, různé zajímavosti kolem ilustrování knih pro děti u nás i ve světě. Myslím, že všech 16 účastnic Klubka velmi zaujal a určitě budeme ve spolupráci s ním pokračovat.

V roce 2018 se konala dvě setkání Klubka

Jarní setkání Klubka v Městské knihovně v Českém Krumlově

          V úterý 10. 4. 2018 se v oddělení pro děti Městské knihovny v Českém Krumlově sešly knihovnice z jiných knihoven našeho kraje, které pracují s dětmi a mládeží. Po informacích o různých akcích, které již proběhly nebo jsou plánovány v nejbližší budoucnosti, přednášela Mgr. Alena Budková z Městské knihovny Sedlčany o informační etice. Týká se to rovného přístupu k informacím, ochrany osobních údajů, různých typů šikany, kyberšikany apod. A. Budková na toto téma pravidelně přednáší středoškolákům. Na závěr setkání následovala prohlídka naší knihovny s výkladem pana ředitele Mgr. M. Nechvíle.

PODZIMNÍ SETKÁNÍ JIHOČESKÉHO KLUBKA 2018

          Podzimní Klubko se sešlo v JVK České Budějovice dne 23. listopadu 2018. První část byla věnována dění kolem Klubka. Celostátním akcím a informacím z regionu. Hlavním námětem setkání byla přednáška p. Zuzany Kupcové z Pelhřimova, která je lektorkou na JČU v Českých Budějovicích - Současná literatura pro nejmenší.

Paní lektorka je též učitelkou v mateřské škole a odtud má velké množství zkušeností s čtením pro nejmenší, výběrem literatury, zapojením dětí aktivně do práce s knihou…. Ukázala nám množství knih, se kterými pracuje s dětmi a doporučila i tituly o které mají děti zájem.

Spolupráce s jinými organizacemi

I v letech 2016 – 2019 Jihočeská regionální organizace SKIP pokračovala ve spolupráci se zástupci veřejné správy i samosprávy i s knihovnami Jihočeského kraje  - podílela se

• na propagaci činnosti knihoven regionu

• zástupkyně SKIPu se zúčastňovaly Valné hromady jihočeského SPOV

• regionální výbor SKIP se již tradičně podílel na průběhu krajských kol soutěže členkou komise byla J. Kostková,

Informace o činnosti

• o své činnosti informujeme pravidelně v regionálním tisku a v časopise Bulletin SKIP. Pravidelně je v průběhu roku doplňována spolkovákronika regionální organizace. Již máme 21alb, které dokumentují naši činnost. Kroniky při našich akcích prezentujeme

• < >, kde jsou informace o naší činnosti a akcích   https://jihoceskyskip.estranky.cz/ 

   

  • JČ SKIP má vlastní elektronickou konferenci, jsou v ní zahrnuti všichni členové (individuální i institucionální), kteří mají e-mail. Všichni jsou zároveň i členy celostátní elektronické konference SKIP. Adresáře obou konferencí jsou průběžně aktualizovány.

   

  Ve výroční zprávě byli použity jednotlivé články, které zpracovaly Ivana Troupová a kolegyně Lidmila Švíková, Vendula Vyhnalová a Milena Kodýmová  a zprávy z našeho webu. Tímto děkuji za jejich použití.

   

  Zpracovala: Ivana Troupová

  Dne: 5.3.2019